Historie městské hromadné dopravy (MHD) v Hradci Králové se začala psát 24. října 1928, kdy byly založeny Autodráhy města Hradce Králové a 1. prosince 1928 pak vyjely do ulic města první dva autobusy, které zajišťovaly přepravu cestujících na lince Kukleny – Nádraží – Slezské Předměstí. Zajištění veřejné hromadné dopravy ale město řešilo již na konci 19. století, kdy se objevily první úvahy nad zavedením tramvajové dopravy. Na začátku 20. století pak bylo rozhodnuto o zavedení tramvajové dopravy a proto také již byly na Pražském mostě, který byl otevřen v roce 1910, položeny tramvajové koleje. Tyto koleje měly být součástí tramvajové tratě, která měla vést od nádraží kolem Koruny a dnešními ulicemi U Koruny – Dukelská – Karla IV – Tylovo nábřeží – Pražský most – Mostecká – V Kopečku – Velké a Malé náměstí – Mýtská – Pospíšilova třída, cca do míst dnešního hotelu Alessandria, kde měla být i vybudována vozovna tramvají. S celkovou výstavbou se pak čekalo na dokončení vodní elektrárny Hučák, která měla tuto tramvajovou síť napájet. Ta byla uvedena do provozu roku 1912, ale v roce 1914 začala 1. světová válka a projekt zavedení tramvajové dopravy v Hradci Králové se již nepodařilo dokončit.
Ve 20. letech se opět uvažovalo nad zavedením tramvajové dopravy, ale s ohledem na obtížné hospodářské podmínky poválečných let a na další investice města se nakonec město rozhodlo pro zřízení méně nákladného systému autobusové dopravy. Tento systém se postupně rozvíjel i do okolních obcí a linky Autodrah města Hradce Králové postupně zajišťovaly spojení i do obcí jako Nechanice a Nový Bydžov, Holice nebo Dobruška.
Po 2. světové válce se československá města potýkala s nedostatkem autobusů a pohonných hmot, proto se na přelomu 40. a 50. let vybudovalo v Československu několik trolejbusových systémů, v Hradci Králové nevyjímaje. Zde vyjely první trolejbusy 2. května 1949 na lince č. 2, která podobně jako dnes vedla od hlavního nádraží přes Ulrichovo náměstí a Fortnu na Nový Hradec Králové. Ještě téhož roku byly otevřeny trolejbusové tratě na třídě Karla IV a Dukelské, kolem dnešního Magistrátu města a na Pospíšilově třídě, kolem Stoleté, Cihelny a na třídě SNP. Určitou zajímavostí je, že než byla v 50. letech vybudována nová vozovna DP na Slezském Předměstí, trolejbusy využívaly původní vozovnu Autodrah, která byla ve vnitrobloku v ul. Škroupova. Za tímto účelem byla od Centrálu vybudována manipulační trolejbusová trať ul. Škroupova a po areálu vozovny se trolejbusy pohybovaly na baterie nebo byly taženy traktorem na tyči. Systém trolejbusové dopravy se v 50. letech postupně dále rozvíjel do dalších městských částí Kukleny a Plačice, Malšovice a Slezské Předměstí – Sever. V polovině 60. let pak dosáhla trolejbusová síť v Hradci Králové svého maxima, ale toto období 60. let bylo zároveň ve znamení levné sovětské ropy a systémy trolejbusové dopravy se tak zdály být již překonané. Proto ve většině československých měst, včetně Hradce Králové, došlo k rozhodnutí o postupném zrušení trolejbusové dopravy. Postupně tak byly zrušeny tratě na Gočárově a Pospíšilově třídě a kolem Stoleté. 70. léta ale byla naopak ve znamení strmého zdražování pohonných hmot, takže se na trolejbusovou dopravu opět změnil pohled a trolejbusy tak byly v Hradci Králové nakonec zachovány, byť už ve zredukované podobě. V 90. letech pak došlo naopak k dalšímu rozvoji trolejbusové dopravy, kdy se trolejbusy vrátily na Gočárovu a Pospíšilovu třídu a nově vyjely po II. městském okruhu kolem Fakultní nemocnice.
Město Hradec Králové si uvědomuje, že systém veřejné hromadné dopravy je jeden z pilířů udržitelné městské mobility a proto mu záleží, aby systém veřejné dopravy ve městě byl co nejkvalitnější a sledoval nejmodernější trendy v MHD, které jsou již desítky let aplikovány v západní Evropě a v posledních dvaceti letech i v českých městech. Proto si v loňském roce nechal Magistrát města Hradce Králové zpracovat strategický dokument pro rozvoje veřejné dopravy (SUMF).
Víte že…p rimární funkcí oblouků na Pražském mostě nejsou estetické důvody, ale že se jedná o stožáry pro zavěšení trolejového vedení tramvají?
Víte že… pozvolné vyústění Mýtské ulice před Krajský soud, v podobě, v jaké ji známe dnes, bylo vybudováno za účelem zajištění optimálních podmínek pro vedení tramvajové trati?
Víte že… trolejbusovou dopravu v Hradci Králové zahajovalo 5 francouzko-československých trolejbusů VETRA-ČKD, které již v té době (1949) měly pomocný bateriový pohon, který jim umožňoval jízdu mimo trolejové vedení?
Víte že… původně vedla trolejbusové trať mezi dnešní Dukelskou ulicí a nádražím nikoli po ul. S. K. Neumanna, jako dnes, ale ulicemi Chelčického a Haškova?
Víte že… při rozvoji trolejbusové dopravy v 50. letech se plánovala výstavba trolejbusových tratí i do Věkoš, Pouchova a do Stěžer?
Pohlednice s tramvají na Pražském mostě – tramvaj je „přiretušovaná“ autorem pohlednice, ale koleje jsou pravé
